Komentáře ke článku:
Chraň pravdu, zpívej pravdu v rozhlase

Komentář ze dne: 27. 07. 2005 16:20:21     Reagovat
Autor: Jiri
Mail: unj429g@tninet.se
Titulek: havlovi nacisti okupuji/rozkradli ,vezni

Zprava o rozkradani ceskeho narodniho majetku v 90.letech 20.stoleti > 27.4.2005 (autor neznamy) > > Nasledujici zprava neni a nemuze byt uplna a ani si neklade za cil byt > uplna a vycerpavajici. Je velmi pravdepodobne, ze rada trestnych cinu a > \"tunelu\" z jejiho spektra uplne unikla ci je zachycena jen castecne ci > okrajove. Presto se vsak snazi zdokumentovat zlociny a kradeze narodniho > majetku, ktere probehly v devadesatych letech, to vse predevsim na zaklade > pravdivych ci obecne znamych skutecnosti a faktu, jejichz relevanci a > pravdivost si muze kdokoli overit. > > Jejim ucelem je jak zdokumentovat a zachytit spachane zlociny, tak obvinit > jejich pachatele. Z drtive vetsiny jsou to byvali komuniste, agenti StB ci > KGB. > > Geneze: Neudrzitelnost komunistickeho rezimu na konci 80. let 20. stoleti > prinutila cely tehdejsi bolsevicky establishment jednat. Byl vyslan signal > do kontrolovanych disidentskych kruhu k zahajeni \"revolucnich\" kroku. Je > zajimave, ze vetsina dulezitych osob, ktere pozdeji obsadily vysoke statni > funkce ci tunelovaly banky, se rekrutovala z Ceskoslovenske akademie ved > (CSAV), a to vesmes z Prognostickeho ustavu. V teto instituci plne > vysokych komunistu pusobily jmena jako Komarek, Klaus, Zeman, Ceska, Dyba, > Dlouhy, Ransdorf, Salzmann, Jezek, Klausova a dalsi. Predstavovaly jak > kadrovou rezervu pro novy rezim, tak kadrovy nomenklaturni rezervoar > rezimu stareho. > > Sam sef Prognostickeho ustavu, presvedceny komunista, pritel Che Guevary a > mistopredseda vlady CSFR v roce 1990 Valtr Komarek ho oznacil za \"skolu > revoluce\". Tato revoluce si, jak znamo, ziskala prizvisko \"sametova\", a to > vzhledem k jejimu bezkonfliktnimu a temer konsensualnimu charakteru. Uz to > naznacuje, ze se nejednalo o revoluci v pravem slova smyslu, ale o > programove predani moci, resp. o udrzeni moci v rukach komunistickych > kadru. > > Jiz prvni kroky Obcanskeho fora v cele s Vaclavem Havlem naznacily, ze > vubec nejde o zadnou revoluci, ale jen o zmenu systemu rezimu. Bohuzel ve > vyvolane euforii a v nadeji na zbaveni se komunistickeho jha se vyskolenym > bolsevickym \"revolucionarum\" z Prognostickeho ustavu spolu s Havlovymi > disidenty podarilo splnit svuj ukol, zmenit rezim a ponechat komunisty > fakticky u moci. Symbolickym a zaroven tragickym vyjadrenim tohoto faktu > byla instalace Mariana Calfy, v te dobe jeste aktivniho agenta KGB, do > kresla predsedy vlady dne 10.12. 1989, kde setrval az do 2.7. 1992. Za > komunisticke ery pusobil Calfa v CTK, pote byl jmenovan predsedou > Legislativni rady vlady CSSR a vyzkousel i post komunistickeho ministra. > Vaclav Havel si jej vybral za nejblizsiho spolupracovnika. > > Kuponova privatizace > > Uvodem jednu kouzelnou vetu, kde svetove uznavany ekonom pusobici ve > Svetove bance, Dr. David Ellerman v souvislosti s kuponovou > privatizaci oznacil Vaclava Klause za \"trzniho bolsevika\" a architekta > \"financniho piratstvi\". Ctenarum zajimajicim se o ekonomii lze doporucit > clanek Dr. Ellermana z roku 2001 pod nazvem \"Lessons from Eastern Europe\'s > Voucher Privatization\". Nutno priznat, ze napad kuponove privatizace byl > genialne rafinovany. Dat lidem pocit, ze neco ziskavaji, vybrat za to od > nich jeste penize a nasledne se legalne zmocnit majetku, ktery zustal po > komunistech. Za architekty (alespon oficialni) kuponove privatizace (ac za > nej ve sve autobiografii Vaclav Klaus prohlasil Dusana Trisku) lze > povazovat: > > a) Dusana Trisku, nar. 14. 4. 1946, > b) Tomase Jezka, r.c. 400315/020 > c) Vaclava Klause, nar. 19.6. 1941 > > U jejiho zrodu se rovnez nejakou dobu pohyboval Jan Svejnar. Dne 4.10. > 2001 odpovedel Dusan Triska, jeden z nejblizsich pratel Vaclava Klause a > byvaly agent StB s krycim jmenem Dusan (svazek c. 7704), v Radu Svobodna > Evropa na otazku, zda se nestydi za sve otcovstvi projektu kuponove > privatizace, slovy: \"Hlasim se k nemu samozrejme hrde a myslim si, ze jsem > schopen dolozit, ze jsem hrdy a mam na co.\" Nechme tedy hovorit fakta, ac > vime, na co je pan Triska tak hrdy. Vzhledem k prime participaci Alese > Trisky, bratra Dusana Trisky na nejvetsich financnich zproneverach a > kradezich a dale s ohledem na blizky vztah Vaclava Klause k dalsim > podvodnikum lze duvodne predpokladat, ze projekt kuponove privatizace byl > ucelove pripraven a nastaven tak, aby umoznil beztrestne zcizeni narodniho > majetku. > > Kuponova privatizace se uskutecnila ve dvou vlnach v letech 1992 - 1994. > Celkova hodnota jmeni podniku privatizovanych kuponovou metodou cinila 679 > miliard korun v cenove hladine ke dni zahajeni prvni vlny. Medialni masaz > a propagace byla silna, bylo dosazeno nevidane aktivity a odezvy od > obcanu, predevsim v zrcadle toho, ze za sve penize dostavali bezcenne > papirove knizky. Ucast v prvni vlne byla 77 % vsech opravnenych obcanu a v > druhe vlne 74 % obcanu. Prvni vlny se ucastnilo celkem 264 investicnich > fondu, kterym obcane - drzitele investicnich kuponu sverili celkem 71,8 % > vsech investicnich bodu investovanych pro prvni vlnu. To bylo z hlediska > architektu kuponove privatizace, resp. osob ovladajicich tyto investicni > fondy nejvyhodnejsi, nebot tim obcane ztratili nad svymi kupony jakoukoli > kontrolu. Kontrolni mechanismy nad fondy nebyly pro vytrvaly odpor Klause, > Trisky a spol. nikdy skutecne legislativne nastaveny. > > Ve druhe vlne ucitili prilezitost i dalsi dravci a ucastnilo se jiz 353 > investicnich fondu, kterym obcane - drzitele investicnich kuponu sverili > tentokrat jen 64 % vsech investicnich bodu investovanych pro druhou vlnu. > Timto zpusobem ziskavaly investicni fondy faktickou kontrolu nad > privatizovanymi podniky a jejich majetkem. Na majetek zprivatizovany > kuponovou privatizaci cekal dvoji osud. > > V prvnim pripade byl ihned zproneveren a rozkraden. Zde se jevi slovo > \"krast\" jako absolutne nejvystiznejsi, na rozdil od jakychkoli > ekonomickych ci pravnich terminu. Princip byl jednoduchy a recept vsude > stejny. Nevyhodne obchody, zadluzovani, systematicke vyvadeni aktiv a > vytvareni pasiv, tj. proslule ceske \"tunelovani\", vse vesmes v rezii > sehraneho a zkuseneho tymu agentu StB. Budeme-li se, v zajmu vyvarovani se > obvineni z konfabulace a konstrukce, drzet odborne ekonomicke literatury, > konkretne publikace Kotrba J., Kocenda, E., and Hanousek, J.: The > Governance of Privatization Funds: Experiences of the Czech Republic, > Poland and Slovenia. Edward Elgar, London, 1999, dojdeme k cislu az 21% z > privatizacnich fondu na trhu. Ve skutecnosti to vsak bylo nepochybne vice. > > Ve druhem pripade byl majetek dale spravovan a do vedoucich mist > \"zprivatizovanych\" podniku byli dosazeni, popr. se vratili exponenti > komunistickeho rezimu. V techto pripadech nebyly podniky \"tunelovany\" > bezprostredne, ale postupne nebo v pripade potreby, tzn. nutnosti > vytvoreni financnich aktiv. Ac se to retrospektivne zda neuveritelne, > faktem je, ze cela kuponova privatizace byla spustena bez jakekoli pravni > regulace privatizacnich fondu, ktera by sla nad ramec obecneho prava. > Komise pro cenne papiry pripravila prehled investicnich fondu a podilovych > fondu, u nichz byla zjistena majetkova ujma z titulu nezakonneho jednani. > Z investicnich fondu a spolecnosti se podle propoctu KCP v prubehu 90. let > az do 30.6. 2002 ztratil majetek za zhruba 50 miliard korun. Je to vsak > velmi slaby odhad, ktery zahrnuje jen prokazatelne zcizeny majetek > prokazanou trestnou cinnosti. Skutecna vyse se pohybuje ve stovkach > miliard. > > Nasleduje prehled nekterych vyznamnych prikladu prosluleho tzv. > \"tunelovani\". > > MOTOINVEST > > Motoinvest byl zalozen 18. listopadu 1991 s absolutne nepruhlednou > vlastnickou strukturou fyzickych osob, ktere spojovaly obchodni aktivity > spojene s kuponovou privatizaci. Mezi jeho hlavni aktery, tedy alespon > zname a verejne cinne, kteri vsak zrejme o nicem fakticky nerozhodovali, > lze zaradit Pavla Tykace a Jana Dienstla, mezi sede eminence a mozky potom > zejmena Alese Trisku (zde vyvstava otazka, nakolik byl jen zastupcem sveho > bratra Dusana Trisky) a predevsim Svatopluka Potace. > > Zastavme se nejdrive u techto velmi zajimavych osob. > > Pavel \"Drobni akcionari placte\" Tykac, r.c. 640515/2171 (skutecny slogan > jeho reklamni > kampane) byl a je bezpochyby velmi vlivnou osobnosti ceske ekonomiky. Svuj > slogan Tykac skutecne splnil, a lide, kteri mu sverili sve penize, popr. > pracovali v podnicich vytunelovanych jeho skupinou, skutecne plakali. Jeho > jmeno se poji s desitkami firem. Jeho politicke kontakty byly vynikajici, > coz ilustruje jeho ucast na narozeninach Vaclava Klause a pozvani od nej > do Komise pro dohled nad kapitalovym trhem (aneb jak udelat kozla > zahradnikem) nebo post poradce ministra financi Ivo Svobody (CSSD) v roce > 1999, pozdeji odsouzeneho za podvod a zvyhodnovani veritele na pet let > vezeni. > > Jan Dienstl, r.c. 700708/290, prava ruka a nejblizsi spolupracovnik Pavla > Tykace. > > Ales Triska, nar. 2. 3. 1944, agent StB s krycim jmenem \"Ales\", bratr > architekta kuponove privatizace a agenta StB Dusana Trisky, zrejme v jeho > snaze udrzet kontrolu nad operacemi clen predstavenstva Motoinvest a.s.. > Je vysoce pravdepodobne, ze byl jen prodlouzenou rukou sveho bratra Dusana > Trisky. > > Svatopluk Potac, r.c. 250324 / 441, byvaly clen UV KSC a predseda Statni > banky ceskoslovenske v letech 1971 - 1981 a 1988 - 1989, mistopredseda > Strougalovy vlady a predseda Statni planovaci komise pusobil v Motoinvestu > jako poradce. Jeho obrovske kontakty a znalost komunistickeho i > nekomunistickeho prostredi zakladaji duvodnou presumpci, ze byl jednim z > hlavnich \"mozku\" Motoinvestu. Je velmi obtizne obsahnout cely rozsah > cinnosti skupiny Motoinvest. > > Pri svych operacich se akteri snazili vse maximalne znepruhlednit a zamest > stopy. Soustredme se tedy alespon na nejvetsi podvody a zpronevery > uskutecnene skupinou kolem Pavla Tykace. Ve svem zenitu spravoval > Motoinvest prostrednictvim majetkovych podilu v ruznych spolecnostech > jmeni ve vysi asi 80 miliard korun. > > Klicove operace financni skupiny Motoinvest: > > CS Fondy: Tykacovo jmeno se poji i s kauzou vytunelovanych CS Fondu, v > kterych prisli akcionari o 1,3 miliardy korun. Penize zmizely v roce 1997 > tesne pote, co Motoinvest fondy prodal a jejich akcionare vubec > neinformoval. Nasledovaly rychle zmeny majitelu ve snaze zahladit stopy. > Celkove se vsak jednalo o pomerne nepripravenou transakci, ktera bez > naleziteho obchodne pravniho kryti naplnovala jasne skutkovou podstatu > trestneho cinu, pricemz pikantni je, ze vyvedeni predmetneho 1,3 miliardy > korun do zahranici schvalil tehdejsi sef Analytickeho odboru ministerstva > financi, byvaly vysoky cinitel KSC a ministr financi Ivan Kocarnik. > Vyvedeni 1,3 miliardy bylo zrealizovany pres ovladanou Plzenskou banku, > kterou Motoinvest vzapeti radne preuveroval a opustil. > > Ovladnuti a vytunelovani Agrobanky: > > Tato kauza by si svou rozsahlosti zaslouzila nekolik stran textu, > soustredime se vsak na participaci prave Tykace a Motoinvestu. Banka > vznikla > v roce 1990 a byla patou nejvetsi banku v zemi. Na prelomu roku 1995 a > 1996 odkoupila skupina Motoinvest a ovladane fondy balik akcii od IPB > vcetne podilu v Agrobance, kterou timto ovladla. Motoinvest to oficialne > nikdy nepriznal. Centralni banka nikdy neuznala Motoinvest za verohodneho > investora. V zari 1996 uvalila CNB nucenou spravu na Agrobanku. Skupina > Motoinvest tim ztratila hlavni financni zdroj. Tykac tehdy narychlo > opustil > republiku a po dvou dnech se vratil. Naklady centralni banky na reseni > krize AGB se odhaduji na 50 miliard korun. Stat ji formou garanci a > odkoupeni > spatnych aktiv sanoval cca 50 miliardami korun. Zdravou oddluzenou cast > Agrobanky (tj. provedena sanace CNB ve vysi 19,7 mld + garance za spatne > uvery do az r. 2008) v roce 1998 odprodal za pouhe pul miliardy korun (!) > firme General Electric. Druha cast skoncila v likvidaci. Za prodejem > zdrave casti Agrobanky za smesnou cenu stal jeji nuceny spravce Jiri > Klumpar, ktery se pozdeji stal clenem predstavenstva prave GE Capital > banky. V lednu 2000 byl obvinen z trestneho cinu porusovani povinnosti pri > sprave ciziho majetku se skodou cca 25 miliard korun. Celkove naklady a > sanace za vyreseni krize Agrobanky jsou odhadovany na min. 50 miliard > korun. > > Plzenska banka: V roce 1996 ziskala skupina Motoinvest vice nez 90 % podil > v Plzenske bance, zrejme ke kryti svych financnich operaci, ktere si tak > mola uskutecnovat ve vlastni bance, pricemz typickym pripadem teto operace > je kauza CS Fondu. Plzenskou banku ziskal Motoinvest nakupem akcii na > zaklade komisionarskych smluv uzavrenych mezi Motoinvestem a pozdeji > vytunelovanou Agrobankou Praha. Po provedeni operaci za ucelem vyvedeni > aktiv prevedl Motoinvest akcie zpet na Agrobanku Praha, v te dobe jiz v > problemech a urcenou k likvidaci, ktera postupne nabyla i zbyvajici podil > na bance. Od zari 2000 jiz byla jedinym akcionarem banky Agrobanka v > likvidaci. Zadluzeny vlastnil predluzeneho. Kolik bylo celkove z banky > vyvedeno penez, nebylo nikdy zverejneno. Z dostupnych informaci a vzhledem > k regionalnimu charakteru bankovniho ustavu lze hovorit o sume mezi deseti > a dvaceti miliardami korun. > > Ceska sporitelna: V kvetnu 1996 skupoval Motoinvest s podporou v te dobe > jiz ovladane AGB akcie sporitelny a snazil se prosadit sve zastupce do > dozorci rady. Scenar mel byt zrejme podobny jako u Agrobanky, s tim > rozdilem, ze skody pro banku a zisk pro Motoinvest mohly byt > nekolikanasobne vyssi. Na zasah \"bankovni ctyrky\" a natlak guvernera > Tosovskeho se mu to nepodarilo, nebot sfery vlivu byly jiz rozdeleny a > pravo pumpovat Ceskou sporitelnu mela v te dobe skupina okolo Livie > Klausove a Jaroslava Klapala. Skupina Motoinvest oficialne ukoncila sve > aktivity po padu Agrobanky. Bylo to pro ni velke sousto, ktere sice jeste > dokazala spolknout (i kdyz sam Tykac si nebyl jisty souhlasem mocnych a > radsi na dva dny zmizel z republiky), pote vsak prenechala misto dalsim. > Podarilo se to snadno, meli vydelano a take citili, ze pro ne prestalo jiz > byt misto. Strizlive odhady vyse aktiv ukradenych Motoinvestem se pohybuji > okolo 200 miliard korun, do cehoz se jsou zapocitany i operace v mensich > podnicich. Bezpochyby patrl Motoinvest a osoby okolo nej k jedne z > nejefektivnejsich a nejziskovejsich tunelarskych > skupin v CR 90. let. > > Harvardske fondy: Harvardske fondy maji na rozdil od jinych fondu nekolik > specifik. Predstavovaly marketingovy motor kuponove privatizace, ktery > nahnal k registracnim mistum pod dojmem slibu \"zisku desetinasobku\" > miliony lidi, zpusobily jedny z nejvetsich skod a tunelovani narodniho > majetku a jsou symbolem podvodu kuponove privatizace. V jejich cele po > celou dobu stala jedina vyrazna osoba, Viktor Kozeny, avsak vzhledem > k obsahlosti operaci provadenych \"harvardskou skupinou\" je vysoce > nepravdepodobne, ze by sam Kozeny byl opravdu jedinym ridicim mozkem. Jeho > umisteni do cela byl spise jen chytry marketingovy tah, nebot na osobu > bezuhonneho podnikatele zapadniho strihu a se zapadnim vzdelanim se > nachyta nejvice duverivych lidi. Mnohem pravdepodobnejsi se jevi teorie, > kterou vyslovil mj. i Karel Stanek, predstavitel Ochranneho sdruzeni > malych akcionaru Harvardskych fondu, ze Viktor Kozeny byl jen \"bilym konem > agentu StB a KGB\". Personalni obsazeni okolo Kozeneho to vyslovne > potvrzuje. > > Viktor Kozeny, nar. 28.6. 1963 v roce 1979 emigroval spolu s rodici do > Mnichova, a pote jiz sam v roce 1982 odchazi do USA. Zde zacina studovat > Harvardskou univerzitu, kde jako Cech neunika pozornosti zde tehdy > pusobicimu agentu StB a KGB Karlu K\"cherovi, pozdejsimu kolegovi Vaclava > Klause a Milose Zemana z Prognostickeho ustavu, spoluzakladatele > Obcanskeho Fora a jedne z klicovych sedych eminenci tzv. sametove > revoluce; a take Juraje Sirokeho, agenta StB majiciho na starost nabor > novych rekrutu. Je otazkou, nakolik jejich tehdejsi styky vyustily v primy > vazaci akt pro KGB (StB), nebo zda byly kontakty nastoleny v mene formalni > urovni. V roce 1989 ma Kozeny v Bostonu a New Yorku problemy s policii > (udajne zneuzivani kradenych kreditnich karet) a odchazi do Anglie, odkud > pote putuje do tehdejsiho Ceskoslovenska. > > Pohyboval se velmi blizko vyznamnych osobnosti jako Cermak, Klaus, Calfa > aj. Mezi jeho nejblizsi spolupracovniky patril a stale patri Boris Vostry, > nar. 25.08.1947, byvaly vysoky dustojnik StB s udajnou hodnosti > plukovnika. Jeho svazek byl vsak, stejne jako ostatni svazky vysokych > dustojniku StB, vcas skartovan. Z dostupnych informaci, mj. i z jeho > zivotopisu lze zjistit, ze od roku 1971 pracoval na ministerstvu vnitra, > od roku 1981 ve funkcich zastupce nacelnika technicke spravy federalniho > ministerstva vnitra, pote zastupce nacelnika VI. Spravy SNB. Je > nepochybne, ze se jedna o spickoveho komunistickeho bezpecnostniho kadra. > Zustava otazkou, nakolik Harvardske operace primo ridil, popr. ridil i > Kozeneho, se kterym pusobil v rade firem jiz od roku 1990. Harvardske > fondy zakladal spolu s Viktorem Kozenym jeho ded Frantisek Stehlik, nar. > 13.9. 1912, dvojnasobny agent StB po krycim jmenem \"Franta\", c. svazku > 2242. Byl clenem prvniho predstavenstva HARVARD CAPITAL and CONSULTING > a.s. a pote vystridal radu funkci v ramci cele struktury Harvardskych > fondu. Vyznamnou roli hraje bezpochyby jiz vyse zmineny Juraj Siroky, nar. > 29.12. 1953, agent StB s krycim jmenem \"Bellan\", c. svazku 196592, ktery > pusobil primo na hlavni sprave rozvedky StB, ktera mela na starost operace > v zahranici. Figuroval v celkem sesti spolecnostech primo ci neprimo > napojenych na harvardske fondy. Velmi aktivni zejmena na Slovensku, kde > figuruje asi ve dvaceti spolecnostech. > > Tato nejznamejsi ceska tunelarska kauza je extremne slozita, nebot > pachatele zalozili desitky nejruznejsich pravnickych osob, pres ktere > aktiva prevadeli, a proto by seriozni pokus o rozkryti teto struktury > zabral stovky stran textu. Pod slibem tzv. \"zisku desetinasobku\", tzn. > zaruceni investorum, ze jim hodnota jejich kuponovych knizek bude > desetinasobne preplacena, ziskala harvardska skupina kontrolu nad majetkem > v hodnote min. 60 miliard korun, v odhadni cene roku 1994. Nutno > zduraznit, ze tato ucetni hodnota neodpovida hodnote trzni, coz znamena, > ze skutecna realna hodnota aktiv ziskanych Harvardem se mohla pohybovat ve > stovkach miliard. Ve svem zenitu, tj. v roce 1994 kontrolovala harvardska > skupina asi padesat nejlukrativnejsich ceskych podniku. Vaclav Klaus tehdy > na adresu Kozeneho smeroval dalsi ze svych nesmrtelnych vyroku: \"Jen vice > takovych podnikatelu!\" V temze roce zacina systematicky tunel smerujici do > kyperskych spolecnosti, ktere dale aktiva prevadeji do neblaze proslule > Daventree Ltd. > > Po uteku Kozeneho do Irska, v dusledku afery Wallis, ktera byla vysledkem > mocenskych sporu tehdejsich mocnych neobolsevickych kadru, tunel dale > uspesne probiha v rezii Borise Vostreho. V roce 1996 jsou jiz temer > dotunelovane harvardske fondy, resp. jejich materska spolecnost rychle > transformovany na Harvardsky prumyslovy holding a.s., ktera vzapeti sve > veskere zbyle jmeni vklada do Daventree Ltd., za to obdrzi bezcenne akcie. > Harvardsky prumyslovy holding a.s. jde vzapeti do likvidace, Boris Vostry > je jmenovan likvidatorem a zacinaji se mazat stopy. Vyvadeni majetku v > radech desitek miliard korun pochopitelne nemuze uniknout tehdejsimu > ministerstvu financi, BIS ani vlade. Nedeje se vsak vubec nic. Zrejme pro > ziskani casu a navozeni nadeje pro akcionare k ziskani alespon nejakych > penez je Harvardsky prumyslovy holding a.s. v roce 1998 > (tedy temer 4 roky po jeho faktickem vykradeni!) prodan jedne z Kozeneho > firem. Kozeny plati dvema smenkami v hodnote 10 miliard korun, ktere nikdy > neuhradi. > > Teprve v roce 1999 vydava soud na navrh akcionaru rozhodnuti, kde Borise > Vostreho odvolava z funkce likvidatora spolecnosti Harvardsky > prumyslovy holding a.s. Vostry se odvolava a obstrukcemi se docasne udrzi > ve funkci. Stihne jeste svolat valnou hromadu a jmenovat noveho > likvidatora Michala Pacovskeho, dalsi osobu ve sluzbach harvardske > skupiny. Teprve pote se po slozitych soudnich sporech a pravnich bitvach > dari jmenovat likvidatorem osobu bez zjevneho napojeni na Kozeneho > skupinu. Nasleduje definitivni bezradnost a bezmocnost vsech, kteri > vlozili do harvardskych fondu sve penize. Teprve v roce 2003 byli Kozeny s > Vostrym oficialne obvineni z podvodu, aby meli dostatek casu na utek, > Kozeny na Bahamske ostrovy a Vostry do stredoamerickeho Belize. Tunel se > uzavrel. Celkove skody spachane harvardskou skupinou jdou bezpochyby nad > sto miliard korun, pricemz tuto sumu lze povazovat jeste za velmi > strizlivy odhad. > > Banky > > V prvni polovine 90. let vzniklo pres 50 bank, z toho 18 z nich skoncilo v > konkurzu ci v likvidaci. Z dalsich peti zustaly jen akciove spolecnosti > bez bankovni licence. Pouziti terminu \"tunelovani\" pro cilene a > organizovane vyvadeni financi z bank s umyslem je nevratit neni presne, > nebot vystihuje jen jeden pouzivany zpusob. Vhodnejsi se jevi pojem > \"pumpovani\", nebot banky byly doslova pumpovany, rada z nich az k > bankrotu. Banky slouzily jako pumpa penez, kam si vyvoleni mohli kdykoli > prijit a \"napumpovat\". Zakladnim zpusobem \"pumpovani\" bylo ztratove > uverovani a cilene tunelovani managementem, oboji umoznene slabou > legislativou a necinnosti policie, potazmo organu moci vykonne. Ztratove > uverovani bylo navic velmi podporovano tehdejsi vladou, ktera drzela u > moci tehdejsi \"kapitany prumyslu\". K vypumpovanym bankam vlada > pristupovala v zasade dvema zpusoby. Nechala je padnout (Banka Bohemia, > Plzenska banka, Kreditni banka Plzen aj.) nebo je nakladne sanovala v > radech desitek ci stovek miliard (IPB, Ceska sporitelna, Komercni banka). > Statni pomoc mela ruznou formu - odkup klasifikovanych uveru, garance, > navyseni zakladniho kapitalu nebo typicky prevedeni nedobytnych pohledavek > na Konsolidacni agenturu. > > Mezi osoby poskytujici statni kryti nerusenemu rozkradani bank patri > predevsim: > > Vaclav Klaus, nar. 19.6. 1941, predseda vlady do roku 1997. Ve sve > autobiografii pise \"Nejvice jsem o ekonomii v 70. letech diskutoval s > Vlado > Rudlovcakem, ... a v letech osmdesatych s Dusanem Triskou, hlavnim otcem > nasi kuponove privatizace... do uzsiho krouzku kolem seminare patrili K. > Dyba, T. Jezek, ...J. Strasky, V.Dlouhy, I. Kocarnik.... Na seminarich > vystupovali i Richard Sazmann, Milos Zeman a dalsi....\" Jak vidno, vsechny > velke kradeze se pripravuji roky. > > Ivan Kocarnik, r.c. 441129/042, v osmdesatych letech 20.stoleti jako > vysoce postaveny clen KSC reditel odboru tehdejsiho ministerstva financi, > v letech 1992 - 1997 mistopredseda vlady a ministr financi. > > Jan Klak, r.c. 420919 / 488, namestek ministra financi, po skonceni funkce > se jako statutarni organ primo podilel na pumpovani Komercni banky. > > Tomas Jezek, r.c. 400315/020, predseda Vykonneho vyboru FNM, clen KSC od > svych 18 let. Roman Ceska, r.c. 640129/0126, namestek ministra pro spravu > narodniho majetku a jeho privatizaci, predseda vykonneho vyboru FNM od > poloviny roku 1994 - prosinec 1998 > > Jiri Skalicky, nar. 26.04.1956, predseda Prezidia FNM a ministr pro spravu > narodniho majetku a jeho privatizaci cerven 1992 - cerven 1996, > > Josef Tosovsky, narozen 28. 09. 1950. Jeho kariera je typickou karierou > bolsevika. Behem nejtvrdsi normalizace v roce 1973 vstoupil do KSC, osobni > pritel Svatopluka Potace a dalsich nejvyssich komunistickych kadru. Z > nejvyssich funkci ve Statni bance Ceskoslovenske (mj. post zastupce > predsedy SBCS) jmenovan v roce 1988 reditelem Zivnostenske banky v > Londyne. V prosinci 1989 konsensem komunistu a Havla jmenovan predsedou > tehdejsi SBCS, ve funkci az do rozpadu federace, od ledna 1993 az do 1997 > guvernerem CNB. Na prelomu let 1997/1998 kratce predsedou vlady CR, pote > az do roku 2000 znovu guverner CNB. Tosovsky predstavuje klicovou postavu, > ktera z titulu sve funkce kryla nerusene pumpovani bank. Celkova suma, > kterou bylo treba naplnit vypumpovane a rozkradene banky, se odhaduje az k > jednomu bilionu korun. Sanaci bank a legalizaci jejich pumpovani vzdy > tvrde prosazoval Vaclav Klaus, ktery za dobu sve vlady zabranil jakemukoli > pokusu o zprisneni podminek pro poskytovani uveru ze strany polostatnich > bank. Typickou operaci pri pumpovani byl uver od banky, jeho nesplaceni, > prevedeni uveru na statni > konsolidacni banku a nasledne jeho prodej jako nevymahatelne pohledavky za > zlomek vyse jistiny uveru. Dluznik si tedy pujcil napr. miliardu, nic > nesplatil a nasledne si pres spratelenou spolecnost koupil od Konsolidacni > banky pohledavku vuci sobe za nekolik desitek milionu. > > Podivejme se na nejvetsi vypumpovane banky: > > Agrobanka - Jeji kauza byla zminena jiz vyse v souvislosti se skupinou > MOTOINVEST. > > Ceska sporitelna - Zacneme velmi zajimavou a trefnou citaci detektiva > Uradu financni kriminality a ochrany statu, ktery se v roce 2003 nechal > slyset v novinach, ze \"Vysetrovat treba tunelovani Ceske sporitelny je o > hubu. Dotyka se pribuznych nejvyssich politickych spicek. A tak litujeme > kazdeho, kdo to dostane na stul.\" Hovoril zde o Livii Klausove, manzelce > Vaclava Klause. Ceska sporitelna zacala byt pumpovana jiz od sveho zniku v > roce 1991. Prvni hloubkovy audit banky v roce 1995 objevuje obrovske diry > v hospodareni - a ministr financi Ivan Kocarnik podepisuje urychlene > statni garanci pro sporitelnu ve vysi 4,1 miliardy korun. Zaroven jsou > ztratove uvery prevadene na Konsolidacni banku a bilance banky se takto, > alespon provizorne, \"cisti\". Dalsi krize prichazi v roce 1998, kdy se > sporitelna jako drzitel nejvetsiho objemu primarnich vkladu v zemi ve vysi > cca 300 miliard korun ocitla na okraji propasti. Pote, co vlada obdrzi > varujici zpravu spolecnosti KMPG o ztrate banky presahujici jeji aktiva, > je nucena rychle jednat a uhasit hrozici pozar. Pad nejvetsi banky v zemi > by zemi destabilizoval. Do sporitelny jsou doslova pumpovany desitky > miliard, cimz je castecne stabilizovana a ze strachu, ze dalsi vypumpovani > by jiz nebylo financne unosne, je hledan strategicky partner. Ten je > nakonec nalezen v rakouske Erste bank, ktera ziskava kontrolni balik > akcii. Ztratove uvery privedly banku na sklonku devadesatych let do stavu, > kdy bylo nutno statni pomoci ve vysi asi 60 miliard korun (zprava CTK ze > dne 17.12. 1998). Politicky motivovane uvery krachujicim podnikum zcela > zdevastovaly jeji portfolio a hrozil krach. Milos Zeman nazval kupodivu > vystizne ve svem projevu pred PSP CR dne 8.3. 2000 Ceskou sporitelnu > \"financnim ustavem, zevnitr rozezranem cervotocem jako stare drevo\". > > Z vedeni Ceske sporitelny jsou stihani jiz od zari roku 2002 mj. byvaly > generalni reditel banky Jaroslav Klapal a clenove predstavenstva Josef > Kotrba, Rudolf Hanus a Kamil Ziegler. Jsou obvineni z trestneho cinu > porusovani povinnosti pri sprave ciziho majetku a zkreslovani udaju o > stavu > hospodareni, ktery meli spachat tim, ze poskytli uver 970 milionu v zari > 1997 zjevne krachujici leasingove spolecnosti Corfin. Nekolik mesicu pote > byla tato pohledavka klasifikovana jako nevymahatelna a prodana za jednu > korunu soukrome firme spriznene s obvinenymi. Klasicka \"pumparska\" > transakce. Vysetrovani pripadu se vsak vlece a zrejme nebude nikdy dotazen > do konce, nebot v pripade jeho skutecneho vysetrovani hrozi trestni postih > Livii Klausove a Josefu Kotrbovi. > > Dulezite osoby: > > Livia Klausova, rozena Mistinova, r.c. 436110 / 714, manzelka Vaclava > Klause. Clenka dozorci rady banky, ktera schvalovala vsechny vyznamne > \"pumparske\" operace, v letech 1993 - 2000. Bezpochyby vyznamna osobnost u > vykradani banky. Uzke provazani banky s ODS dokazuje i angazma Evzena > Tosenovskeho, r.c. 560226/1665 v dozorci rade banky v obdobi nejvetsiho > pumpovani, tj. v letech 1996 - 1999, nebo poslance ODS Martina Kocourka, > r.c. 661223/0020 jako clena dozorci rady banky v letech 1996 - 1998. Josef > Kotrba, r.c. 650531/2121 , byvaly clen KSC a poslanec silne prosionisticke > strany ODA, manzel Petry Buzkove, ministryne vlady za CSSD. Clen > predstavenstva v letech 1997 - 1999, tedy v dobe, kdy se pumpovalo > nejvice. > > Kamil Ziegler, r.c. 620322/1332, pred rokem 1989 pusobil ve Statni bance > ceskoslovenske, clen KSC. V roce 1999 se pote, co odesel z vypumpovane > Ceske sporitelny, stal generalnim reditelem statni Konsolidacni banky, kam > byly ztratove uvery vyvadeny. Cil byl jednoduchy - zajistit, ze uvery > nebudou od dluzniku vymahany a tyto pohledavky budou jako \"nevymahatelne\" > odprodany za zlomek puvodni hodnoty, typicky treba subjektum spriznenym s > dluzniky. V roce 2004 na otazku, kdo je jeho profesnim vzorem, pravdive a > trefne odpovedel: \"Je jim Richard Salzmann. Naucil me nesmirnou spoustu > veci. Umel lidi nadchnout, dat jim vizi. Navic byl vzdelany, inteligentni, > skvely retor, v bankovnictvi se velmi orientoval. Vratil mu noblesu a > prestiz. Skoda, ze neodesel o dva roky drive.\" O Richardu Salzmannovi bude > rec nize. Ziegler se od nej skutecne mel co ucit, za jeho ery bylo z > Komercni banky ukradeno jeste o mnoho miliard vice. > > Vladimir Kotlar, r.c. 520717/267, clen predstavenstva banky od roku 1991 - > 1999 a Rudolf Hanus, r.c. 421214/110, clen predstavenstva 1994 - 1999. > Tito dva agenti StB jsou umyslne uvadeni dohromady, nebot jejich spolecne > kryci jmeno \"Mirek\" a pusobeni v rezidenture v Ceskych Budejovicich > naznacuji jejich blizky vztah. Hanus byl od roku 1993 - 1999 jednim > jednatelu spolecnosti CNTS, servisni firmy televize NOVA. Jeho jmeno > figuruje (spolu s tehdejsim generalnim reditelem sporitelny Klapalem) pod > smlouvami z roku 1996 s firmou americkeho Ronalda Laudera, ktera si u > Ceske sporitelna pujcovala finance v radu miliard. Tyto uvery CME > pochopitelne nesplatila a udajne je splaci dodnes. > > Jaroslav Klapal, r.c. 471207/165, generalni reditel a predseda > predstavenstva 1994 - 1999. Byvaly vysoky komunista obsazeny do funkce > generalniho reditele zrejme nebyl tim, kdo skutecne rozhodoval, kolik se > vypumpuje a kam. Byl spise vybrany k tomu, aby byl prvni na rane. IPB IPB > vznikla roce 1993 sloucenim Investicni banky (je zajimave, ze vznik > Investicni banky v roce 1990 byl predem jiz za komunismu planovan, jak > vyplyva z internich dokumentu Statni banky Ceskoslovenske z unora 1989) a > Postovni banky. IPB se brzo dostala mezi tri nejsilnejsi banky v zemi. > Postupne dochazelo k navysovani zakladniho kapitalu, tzv. \"nafukovani > bubliny\" a dukladnemu pumpovani ve forme uveru a vyvadeni aktiv na > dcerinne spolecnosti. > > Vyznamnou destinaci penez pumpovanych z IPB byly firmy Vaclava Junka, > agenta StB a clena posledniho predlistopadoveho UV KSC, zejm. Chemapol > Group a spolecnosti, ve kterych figuroval jako statutarni organ ci > vetsinovy vlastnik Antonin Charouz. Miliardy koncily take i imperiu > Lubomira Soudka, agenta StB, evidencni cislo 24939, kryci jmeno GORDON > ovladajiciho mj. Skodu Plzen. Prostrednictvim IPB byla financovana i ODS, > prvni pujcku ve vysi 55 milionu v roce 1992 brzo nasledovaly dalsi, > bezpocet vecirku, konferenci a \"Zofinu\" ani nepocitaje. > > IPB financovala i vydani knihy Vaclava Klause \"Dopocitavani do jedne\". > Prvni ohrozeni neruseneho pumpovani znamenal rok 1995, kdy se do IPB > vypravili kontrolori NKU, aby proverili, proc banka naplati dane. Dluh > banky tehdy cinil cca 173 milionu korun. Z banky byli nekompromisne > vyhozeni a premier Klaus tehdy osobne a v doprovodu tehdejsiho > vicepremiera Kalvody navstivili NKU, aby jeho vedeni nalezite \"umravnili\" > a odkazali do patricnych mezi. Tento danovy dluh pozdeji IPB ministerstvo > financi v cele s Kocarnikem odpustilo. Mensi problem nastal i v roce 1997, > kdy auditorska spolecnost Coopers & Lybrand odmitla vydat pozitivni > auditorskou zpravu s odkazem na nepruhledne ucetnictvi a nestabilitu > banky. Pumpovani proto kryla nejakou dobu auditorska spolecnost Ernst & > Young, ktery vydavala bance vyroky \"bez vyhrad\", a to casto v rekordni > dobe. > > Na jare 1997 odmitlo vedeni IPB poskytnout uvery zjevne krachujicim > firmam, zrejme s ohledem na blizici se politicke zmeny (pad Klausovy vlady > v roce 1997) a hrozici odpovednost. 30.4. 1997 jsou Tesar s Prochazkou > zatceni a putuji do vazby. Brzo zrejme dostanou rozum, jsou propusteni a > zustavaji ve funkcich. V roce 1998 se v IPB objevuje strategicky partner > Nomura, zrejme na objednavku, aby maskoval skutecnost, ze banka je na > pokraji padu. Nomura brzo prevadi svuj podil na spolecnost Saluka > Investments, s heslem \"cim nepruhlednejsi, tim lepe\". Konec se vsak > blizil. Stomiliardove manko uz neslo kryt a bylo nutno poslat banku do > nucene spravy. Stalo se tak v cervnu 2000 a pro medialni efekt > \"zakrocujeme tvrde a nikdo neunikne potrestani\" obsadilo centralu IPB po > zuby ozbrojena zasahova jednotka URNA. Banku behem dvou dnu koupila CSOB a > stat ji zarucil veskere ztraty. Jeste pred uvalenim nucene spravy se > podarilo managementu banky vyvest veskera likvidni aktiva do tzv. > off-shore > fondu na Kajmanske ostrovy (pricemz spolecnym portfoliem byly fondy > Triton), na ktery se nuceny spravce ani cesky stat \"nedostane\". Slo o radu > fondu, ktere vyuzivaji legalni nedobytnosti pravniho prostredi Kajmanskych > ostrovu. Celkovou vysi aktiv vyvedenych na Kajmany lze odvodit z > rozhodnuti vlady CR, ktera 21.7. 2003 rozhodla, ze Konsolidacni agentura > zaplati CSOB v ramci statnich garanci celkem 49,3 miliardy korun jako > nahradu za majetky ukradene do fondu Triton. Podle statnich odhadu by > krize IPB a souvisejici statni zaruky mely prijit danove poplatniky az na > 160 miliard korun. > > Personalni pozadi vypumpovani IPB: > > Miroslav Tucek, nar. 3. 12. 1929, agent StB, ev. c. 1864001 , kryci jmeno > \"KRAL - narodohospodar\". Komunisticky ekonom a dlouhodoby prorektor VSE > Praha za bolsevismu, v 70. letech dokonce ekonomicky poradce prezidenta. > Pred rokem 1989 zakotvil v Prognostickem ustavu, lihni kadru, ktere > pripravovaly predani moci. V letech 1992 - 2000, tj. az do padu banky > pusobil ve funkci clena dozorci rady banky. Mel zasadni vliv na vsechny > \"pumparske operace\". Jeden z mozku vykradani IPB. > > Jiri Weigl, r.c. 580121/1031, prodlouzena ruka Klause v bance, ktery > dohlizel, aby bylo pumpovano spravnym smerem a vyhradne se souhlasem > mocnych. Clen dozorci rady banky 1993 - 1998. V soucasne dobe pusobi ve > funkci vedouciho Kancelare prezidenta republiky. > > Libuse Benesova, r.c. 485705/131, mistopredsedkyne ODS a predsedkyne > Senatu zastavala v letech 1996 - 1998 funkci clena dozorci rady. Jejim > ukolem bylo hajit zajmy ODS v bance, zejmena uverovani spolecnosti > spojenych s ODS. > > Libor Prochazka, 581018/1718, nekolikrat byl trestne stihan, tri tydny > dokonce i vazebne, vzdy bylo vsak trestni stihani zastaveno. V > predstavenstvu banky pusobil v letech 1992 - 2000. > > Aladar Blaas, r.c. 410924/703, prava ruka Libora Prochazky a namestek v > IPB. Trestne stihan, na intervenci ministra vnitra obvineni stazeno. Jan > Klacek, r.c. 421023/076, mistopredseda stinove vlady CSSD 1996 - 1998, ve > stejnem obdobi i clen predstavenstva IPB. Od roku 1998 az do padu banky > generalnim reditelem IPB. > > Jiri Tesar, r.c. 321018/055, autor ekonomickeho programu CSSD, generalni > reditel, predseda predstavenstva IPB 1992 - 1998 a clen dozorci rady > 1997 - 2000. IPB nebyla klasicky vypumpovana, jako ostatni banky, ale > doslova \"prepumpovana\", coz zpusobilo trochu jiny scenar, nez bylo obvykle > sanovani a statni pomoc. Bylo nutno ji prevest na jinou banku, spolu s > absolutnimi statnimi garancemi, ktere znamenaji, ze statni vydaje budou > jeste vyssi. Vyse ukradenych penez se muze pohybovat v radech okolo 300 - > 400 miliard korun, Konsolidacni agentura odkoupila nejhure klasifikovane > dluhy za 170 miliard, zaruky statu vuci CSOB jsou neomezene (odhady statu > se zatim pohybuji okolo 100 miliard), takze konecny ucet muze byt jeste > vyssi. Komercni banka Komercni banka vznikla vyclenenim z byvale statni > SBCS a v roce 1992 se transformovala v akciovou spolecnost. Ve stejnou > dobu se zde objevuje klicova osoba vykradani banky, Richard Salzmann. > > Kam penize z Komercni banky nejvice mizely? Mezi nejvetsi spolecnosti, kam > byly pumpovany finance z Komercni banky, patri firmy (skupina CS/Satrapa) > okolo agenta StB, svazek c. 25447, Frantiska Chvalovskeho, r.c. > 540417/0882. Celkova suma se pohybuje kolem tri miliard. Vice nez jednu > miliardu vypumpoval z banky Petr Smetka, r.c. 590403/0319 pres svou > spolecnost H-SYSTEM. Jedno z nejvetsich rozkradani banky bylo realizovano > pres spolecnosti izraelskeho statniho obcana Alon Barac, nar. 11.8.1960 (v > ceskych mediich vetsinou nepresne uvadeny jako Barak Alon, pod timto > jmenem take obcas vystupoval) a jeho holding B.C.L. Trading. Vykradani > banky zahajene v roce 1996 ve forme dokumentarnich akreditivu nebylo vsak > Baracovou prvni operaci v Komercni bance, pocatkem 90.let ji pripravil > pres svou firmu Tessos Praha o asi dve miliardy korun. V prubehu let > 1996 - 1999 poskytla Komercni banka Baracovi uvery ve vysi pres osm > miliard korun. I pres trestni oznameni na nej z roku 1999 nebyl Barac > nikdy v Cechach stihan a stitni zastupitelstvi v Praze si na nej netrouflo > vydat ani zatykac. > > Podobne podvody jako v Cechach mel Barac na svedomi i v Madarsku, kde > pumpoval statni banku Postabank. Madarske urady Barana dokonce na kratkou > dobu zadrzely, pote byl propusten. Zalobe celil pouze ve Vidni v Rakousku, > ale i tam spravedlnosti unikl vzhledem k nahle nemoci soudce. 16. unora > 2000 schvalila Zemanova vlada pomoc Komercni bance pohybujici se na > pokraji krachu. V ramci sanace stat prevzal jeji spatne uvery ve vysi asi > 65 miliard Kc, ktere byly pozdeji podle zabehnuteho scenare prevedeny do > Konsolidacni agentury. Komercni banku pote prevzala francouzska Societe > Generale. Dne 20.7. 2001 potom Milos Zeman, tehdejsi premier CR publikoval > clanek, ve kterem uvedl \"Myslim si, ze privatizaci Komercni banky konci > tunelovani velkych bank v Cechach\" > > Personalni pozadi > > Na prvnim miste nelze neuvest Richarda Salzmanna, r.c. 290510/080, > generalniho reditele banky od roku 1992 - 1998. Do roku 2000 byl senatorem > za ODS. Osobni pritel Vaclava Klause, Ivana Kocarnika, Tomase Jezka, > Dusana Trisky atd. Je ironii, ze cela 90.leta byl Salzmann prezentovan > jako vzor bankere a byl o nem dokonce natocen dil cyklu GEN (Galerie Elity > Naroda). Osobne schvaloval nejvetsi pumparske operace. > > Jan Klak, r.c. 420919/488, clen dozorci rady banky 1995 - 1997, > > Karel Dyba, r.c. 401021/446, clen dozorci rady banky 1997 - 1998, tj. v > dobe nejvetsiho pumpovani do Alonovy BCL Trading. Byvaly ministr > hospodarstvi za ODS. Clen KSC od 22 let, za komunismu kariera v CSAV, > zakotvil v Prognostickem ustavu. > > Josef Kotrba, r.c. 650531/2121, clen dozorci rady 1995 - 1997, vice o nem > viz. vyse kauzu Ceske sporitelny > > Jan Strasky, r.c. 401224/083, v dozorci rade 1998 - 1999, jeho ukolem bylo > kryt predchozi velke vykradani banky, byvaly predseda federalni vlady v > roce 1992, pozdejsi ministr zdravotnictvi a dopravy (ODS). Byvaly vysoky > funkcionar KSC, vstoupil do ni ve svych 18 letech. > > Banka Bohemia > > Banka Bohemia je typovym prikladem, jak si nomenklaturni kadri > bolsevickeho rezimu zalozili banku, kterou vykradli a jejich dluhy uhradil > stat. Byla zalozena v roce 1991 a jiz tri roky nato, v roce 1994 na ni > byla uvalena nucena sprava a skoncila v likvidaci. Ztratu banky ve vysi 17 > miliard korun zaplatil stat. Banka byla vypumpovana dosti primitivne a bez > jakychkoli krycich operaci, miliardy tekly primo na konta Adamcovych a > Cadkovych firem a koncily v zahranici. Management banky si byl zrejme tak > jisty svymi konexemi na vladu a organy cinne v trestnim rizeni, ze se > kryci operace pri vykradani jevily jako nadbytecne. Po uvaleni nucene > spravy na banku a prohlaseni konkursu se stal jejim spravcem byvaly > komunisticky ministr financi, Jiri Nikodym, ktery dohledl na to, aby pad > banky vysumel do ztracena a ztratily se dulezite dokumenty, mj. rada > uverovych smluv. Zbyla aktiva banky v radech stovek milionu korun potom > Nikodym pod cenou prodaval firmam spriznenym s Adamcem. > > Hlavni postavy vykradeni banky Bohemia: > > Jiri Cadek, r.c. 420324 / 033, podplukovnik StB pusobici v rozvedce a pote > v odboru ochrany stranickych a vladnich cinitelu. Vzhledem k nepokrytemu > vykradani banky do jeho firem byl formalne stihan, policie mu vsak dala > dostatek casu, aby po zahajeni stihani odjel na Floridu. Kriminalista, > ktery mel pristup k jeho spisu na policii, rekl k jeho nerusenemu odjezdu > do zahranici: \"Vysetrovatele dokonce ani nenahlasili na hranice blokaci > jeho jmena, coz se bezne dela.\" Behem jeho pobytu na Floride zrusil > parlament paragraf trestniho zakona, podle ktereho byl stihan, mohl se > tedy bezstarostne vratit z prijemne floridske dovolene. Dnes Cadek dale > podnika a vlastni nekolik firem. O padu banky rekl pro tisk 7.7. 2004 s > prislovecnou drzosti: \"Neudelal jsem nic nezakonneho. Urady proti Bance > Bohemia postupovaly nespravne a tim zavinily jeji pad.\" > > Ladislav Adamec, r.c. 570623/1586, syn posledniho bolsevickeho premiera > Ladislava Adamce. Byvaly clen dozorci rady banky Bohemia, dnes nerusene > podnika a vlastni desitky firem. Jeden z neznamych ceskych miliardaru. >Havlovi nacisti rozkradli/ okupuji 60 000 obcanum privatni majetky ,mym rodicum havlovi nacisti ukradli/okupuji stavebmi parcelu c. kat.907 a rodiny domek s parcelou c. kat.906v Dubci u Prahy pod jmenem Myslivecke sdruzeni > > prijemne prozity den ve > zvratkach a vykalech Vaclavahavla Vam preje svobodny hlas ze Svedska > Jiri Dolejs

Přidat nový komentář

 
 
 
   Nejčtenější články
O velikém štěstí být chv
Betlemanie česky i slove
Prohrává vkus
Všímám si lidí, z nichž
WWW adresy klubů, kamará
Albové zrcadlo Radůzina
Král Václav jedna ruka j
Za černými brýlemi rocko
Zpěvačky soudím taky
Blábol léta v Harmonii
   Doporučujeme
Mozartova newyorská hitp
Jak by se Netrebková líb
Šotek jak slon mi řádil
Kde se Eric Clapton učil
Rossiniho staccatová smr
Jak Mozartovi rozumějí v
Když zpívajícím komikům
O Chytilové a něčem jiné
Bůh měl rád Bobka i nás
L.Dorůžka píše J.Černému
   Nejdiskutovanější
Od října míň pořadů (348)
Naše vypálené iluze (109)
AKTUÁLNĚ! - SERŽANT OD LEDNA DVAKRÁT DELŠÍ - U KAŠTANU POKRAČUJEME (90)
WWW adresy klubů, kamarádů... (77)
Přechytračíme i USA? (65)
Kamarád i dezertér (65)
Co Gottwald vylhal, o tom lže Grebeníček znova (64)
České dějiny viděné jinak než Václavem Klausem (50)
Čunek neví, kde začíná politikova osobnost (48)
Kolik Irglových a Hansardů míjíme bez povšimnutí? (41)
   Přečtěte si
Kritik bez konzervatore
   Doporučuji WWW
Nakladatelství
Kluby
Hudební servery
Blogy
Osobnosti
Ostatní


Inzerce: Inzeráty a inzerce zdarma Bazar Antikvariát Mimibazar Byty Stroje Seznamka Zaměstnání    Obchod:  Dárky z lásky Pocitace.cz
Magazín: Nacerno.cz    Volný čas: Rande Rychloseznamka Moje parta Chat Damokles.cz Java hry Fotoalbum Horoskopy Na mobil
Další informace:  Reklama Provozní podmínky Napište nám    Správce: © 2003 TANGER infosystems s.r.o.
TOPlist