Nacerno.cz

              

Vydáno 26.05.09 Týdenní komentáře

Československý filmový zázrak měl i své opomíjené
Filmová „zlatá šedesátá“ jsem tenkrát žil hned na novinářských promítáních. S režisérem Janem Němcem jsme se znali od střední školy, s Jiřím Menzelem jen o pár let méně. Přesto mi stejnojmenný cyklus šestadvaceti portrétů na ČT 2 už několikrát objevil neznámé perly. Nejčerstvěji minulou sobotu, v osmnáctém dílu o režisérovi a scénáristovi Eduardu Grečnerovi.

Až teď například vím, že jeho Nylonový mesiac představil v roce 1966 Mira Bedrika, vtipného kytaristu, autora a zpěváka bratislavské skupiny Beatmen, i jako přirozeného herce. „Můj nejúspěšnější film, kterého si nejméně vážím,“ usmívá se dnes nad ním Grečner.
Třebaže je ročník spíše swingový (1931), fandil Beatles a vůbec vlasáčům. Mladí ho měli za svého patrona, asi na tři měsíce se prý stal králem bratislavského korsa.
Roku 1967 natočil vesnický příběh o ztracené cti, Drak sa vracia. Než jsme úchvatnou baladu uviděli na obrazovce, hodně pověděl o jejích spolutvůrcích, od střihačů až po hvězdy.
O Iljovi Zeljenkovi, po kterém chtěl jakousi pohanskou hudbu, něco jako Stravinského Oedipus Rex. Zeljenka si nechal film jedinkrát promítnout a okamžitě komponoval. „Bez té hudby by byl film velmi fádní.“
O Radovanu Lukavském, partnerovi Emílie Vášáryové a Gustáva Valacha. Obsazení titulní role českým hercem vyvolalo odpor a zprvu se dobře necítil ani Lukavský. Grečner prosadil svou: „Musí to být jiná tvář, aby lidé měli důvod ji nenávidět.“
K soustředěnému vyprávění tu byl prostor a klid. Ty zajistily napětí a takřka podkožní vhled do tvůrcovy osoby už vstupnímu portrétu Zlatých šedesátých (3.ledna), Miloši Formanovi. Téměř všem osobnostem, které jsem dosud stihl sledovat, byly také společné – jakkoli se třeba Juraj Herz a Jan Kačer od sebe liší tempem a dikcí – střídmá mimika a jemný humor. Snad neefektní, málo známá Grečnerova tvář, snad i výrazově úsporný introvertní typ však tentokrát způsobily, že váhu mělo každé jeho slovo.
Když vzpomněl pracovní přátelství s režisérem Štefanem Uhrem, oddělil je od názorů na film; Grečnera po shlédnutí Loni v Marienbadu film uhranul, Uher nevěděl, o čem byl. Generační souboj přiznal Grečner otevřeně a věcně: neměl rád pathos Pala Bielika a Vladimíra Bahny. Zatímco si však Bielikovy profesionality vážil, v Bahnovi viděl převahu kariérismu nad schopnostmi.
Osobní příběhy vystihly i dobu. Třeba ten o festivalu v Pesaru, kde několikrát vyznamenaný film Drak sa vracia nebyl nakonec vůbec uveden, protože studenti obsadili fakultu a promítali si dokumenty o Che Guevarovi. Nebo trpký postřeh Grečnerova přítele, ministra kultury Miroslava Válka: „Tvoji nepřátelé nesedí na Ústředním výboru strany, ale na Kolibě.“
Grečner totiž po sovětské okupaci Československa vyzval občany k pasivní resistenci. Redaktoři radili, ať to aspoň nepodepisuje vlastním jménem. Podepsal a byl odstaven. Kdykoli mu chtěl někdo pomoci, jeho „úhlavní přítel“ Bahna vždy připomněl osudový článek.
Tvůrce Draka nezmalomyslněl. Deset let prý dělával Šablaturovi dialogistu v dabingu, proč by to nemohl dělat dál?
Co jsme se o něm dozvěděli za nedlouhý večer, je příslovečným vrcholem ledovce, ukrývajícího rozhovory (někdy až osmihodinové), které s portrétovanými osobnostmi vedli kritik Jan Lukeš a slovenský režisér Martin Šulík a sestříhal Jiří Brožek, dlouholetý spolupracovník Chytilové i Menzela.
Zlatá šedesátá jsou logickým vyvrcholením dosavadní práce jejich hlavního autora Jana Lukeše; poctivostí a neokázalostí se ostatně Eduardu Grečnerovi podobá. Vystudovaný bohemista myl za totality okna, přitom publikoval ve Svobodném slově i v samizdatových Lidových novinách. Knihou Prozaická skutečnost pak podvracel agenturní klatby nad nepohodlnými písničkáři.
Seriál o „československém filmovém zázraku“ skromně začínal: polovina rozhovorů se točila v bytě producenta Čestmíra Kopeckého. Portrétem Ivana Passera (18.7.) skončí přinejmenším jako neodolatelný zloděj mých sobotních večerů.

Zdroj: Hospodářské noviny, 26.05.2009   
Autor: Jiří Černý   

Vytisknout článek  Vytisknout

Diskuse na téma: Československý filmový zázrak měl i své opomíjené
(počet příspěvků: 3, poslední: 2009-06-01 23:47:50)

 
 
 
 bullet  Nejčtenější články
O velikém štěstí být chv
Betlemanie česky i slove
Prohrává vkus
Všímám si lidí, z nichž
Albové zrcadlo Radůzina
Za černými brýlemi rocko
Král Václav jedna ruka j
Zpěvačky soudím taky
Blábol léta v Harmonii
Přechytračíme i USA?
 bullet  Doporučujeme
17.8.2023 v 87 letech ze
Vojcek byl plný leteckýc
Maximální úspěch Glassov
Nejpohlednější operní in
Turandot nevítězí jen fo
Soňa Červená ovoněla pra
Sezona přenosů skončila
Háček Jana Spáleného je
Karel Kryl byl první vel
Sedmé nebe Jiřího Černéh
 bullet  Nejdiskutovanější
Moje pořady v roce 2022 (323)
Naše vypálené iluze (109)
Moje knížky - dostupnost (102)
WWW adresy klubů, kamarádů... (73)
Co Gottwald vylhal, o tom lže Grebeníček znova (66)
Kamarád i dezertér (65)
Přechytračíme i USA? (60)
Čunek neví, kde začíná politikova osobnost (48)
České dějiny viděné jinak než Václavem Klausem (45)
Prohrává vkus (41)
 bullet  Přečtěte si
Kritik bez konzervatore
 bullet  Doporučuji WWW
Nakladatelství
Kluby
Hudební servery
Blogy
Osobnosti
Ostatní


Inzerce:  Bazar · Byty · Seznamka · Zaměstnání    
Magazín:  Nacerno.cz     Volný čas:  Rande · Seznamit · Novina · Horoskopy
Další informace:  Reklama · Napište nám     Správce:  © 2003 - 2020 TANGER infosystems s.r.o.


TOPlist