Komentáře ke článku:
Moje pořady v roce 2022
Komentář ze dne: 28. 08. 2010 22:09:11
Autor: Ota Nepilý
Mail: gappo@volny.cz
Titulek: Komentář k rozhovoru v LN 28.8.2010
| Ahoj Jirko!
Čtu si právě rozhovor Pavla Klusáka s Tebou v dnešních LN.
Přál bych Ti tedy, abys byl v příštím životě historikem! Nedokážu
si Tě však představit jako historika v době socialismu. Buď bys
byl někde zavřený v historickém ústavu a nikdo by moc něvěděl,
co jsi vlastně z historie vykoumal, nebo bys nemohl publikovat,
či by Tě z ústavu přesunuli někam dál od archívů.
Ve skutečnosti jsi nemohl být nikým jiným a nikým lepším než jsi
byl a jsi! Byť se Tvé pořady pohybovaly ve sféře muziky, dotýkaly
se svým způsobem historie a sebeuvědomování si naší vlastní
identity každého z nás, mnohem víc, než možná tušíš!
Jsem přesvědčen, že skutečná revoluce, skutečná změna v myšlení
a v jednání lidí probíhala u nás, mezi širší veřejností, právě skrze
muziku! To, že nám komunisti zakazovali Kryla, Hutku, Třešňáka,
Karáska a další, že se snažili usměrňovat a omezovat Nohavicu
a další písničkáře, kteří tu zůstali, že byly rušeny koncerty a festivaly,
výstavy, tak to lidi naštvávalo mnohem víc, než to, že nám bolševici
vnucovali materialismus a oprávněnost bratrské pomoci Rudé armády.
Jirko, chci tím říct, že skrze muziku jsi byl tak nejblíže k historii, jak jen
to šlo a pomohl jsi nám se trochu více orientovat v tom co bylo. Dával
jsi nám nenápadně po kapkách naději, že je tu něco smysluplného a
dobrého. Navíc jsi našel i odvahu se občas zmínit o Polsku a odvaze
Poláků, byť to bylo spojené s druhou světovou válkou, ale většina z
nás si uvědomovala, že v pozadí té zmínky je i polská společnost
let osmdesátých.
Vzpomínám, jak jsme po prázdninách roku 1983, po tvé poslechovce
v Novém Bydžově, kde jsem měl i výstavu fotek muzikantů, promítali
můj dokumentární film na super osmičce o pouti v Čenstochové, kde
Poláci, krátce po ukončení vyjímečného stavu, přinesli na pouť desítky
transparentů s nápisy Solidarita, Pravda, Spravedlnost, Víra a Naděje...
Zůstalo nás tam na ten můj filmeček po Tvém pořadu asi dvacet až třicet
lidí a kupodivu nás nikdo neudal. Takže si myslím, že to s tím udavačstvím
u nás nebylo zas tak hrozné. O mne se StB dověděla až na jaře 1985,
kdy mne Petr Uhl seznámil (v dobré víře) se třemi aktivisty Charty 77
z různých míst (Pardubice, Praha, HK), kteří byly agenty StB. Naopak
lidi, které jsem poznával přes muziku se v mém spise u StB neobjevili !
(Mimochodem Petr Blažek o tom bude mít článek v zářijovém vydání
časopisu Paměť a dějiny, doplněné mými fotkami z Polska.)
Srdečně Tě zdravím a přeposílám i několika málo lidem, kteří nám jsou blízcí.
Ota |
Reakce na komentář...
"Komentář k rozhovoru v LN 28.8.2010"
Zobrazit komentáře |
Nejčtenější články