Nacerno.cz

              

Vydáno 08.08.03 Týdenní komentáře

Trojí foto umělců
Lednové noviny byly plné pětadvacátého jubilea Charty 77 i Anticharty. Z duše mi promluvil předseda Senátu Petr Pithart, když napsal, že nejde o plošné seznamy,ale o jednotlivé lidské příběhy.Svůj příběh si pamatuji takřka po hodinách. Ve středu 12. ledna jsem jel na desátou do porodnice na Albertově. V tramvaji jsem četl Rudé práv o s článkem Ztroskotanci a samozvanci, prvním jmenovitým útokem proti těm, co Chartu podepsali. Zamrazilo mne nadvakrát: protože se tam spílalo některým mým přátelům i proto, že jsem sám tři týdny předtím, pět minut od porodnice, v bytě Petra Uhla odmítl Chartu podepsat.

Káča se narodila císařským řezem v 10.45, dali ji do inkubátoru a já až do večera učil na lidové konzervatoři. Jakmile jsem si oddechl, že Káča přežila, začal jsem se užírat. Hranice odpovědné občanské statečnosti byly osm let po samozápalných obětech Palacha a Zajíce jasné; já neobstál. Bál jsem se o rodinu i o práci, v šedesátých letech mě z ní už dvakrát vyhodili. Když jsem o tom napsal Josefu Škvoreckému, utěšoval mě vzpomínkou na tajné křesťany z dob pronásledování církve. Neutěšil: tajně sympatizovat s chartisty se mi zdálo laciné. Vlastně mi přišla vhod Anticharta: zapomněl jsem se stydět sám za sebe, styděl jsem se za antichartisty. A zároveň mi jich bylo líto. Zvláště těch starších, kteří toho lámání páteří a odvolávání zažili v Česku mnohem víc. Zděšeně a nevěřícně říkávali: "Oni nás nutí znova sežrat, co jsme už jednou vyblili." Při klubových pořadech o Voskovcovi a Werichovi jsem lidem ukazoval a popisoval fotografie z předválečné inscenace Osvobozeného divadla, kde se posměšně napodoboval nacistický pozdrav - hajlování. Pak jsem to srovnával s fotografiemi z protektorátní manifestace umělců v Národním divadle, kde stejní herci hajlováním odsoudili - pár hodin po popravě spisovatele Vladislava Vančury - československé odbojáře. Napotřetí se tytéž tváře, bledé stejným strachem, ocitly v tomtéž Národním divadle, aby odsoudily chartisty. Dodnes nevím, jestli komunističtí organizátoři měli tak malou paměť, vkus, anebo jestli to nebyl naopak jejich ďábelský výsměch slavným hercům. Z konzervatoře mě vyhodili v březnu. (Odboráři mi ještě dali pět stovek na pleny pro Káču.) Zakázali mi i kluby a recenzování, ale k tomu jsem se do vánoc vrátil, často i díky antichartistům. Chartistům jsem párkrát pomohl s dokumenty o hudbě i mládeži, ale nenapsal jsem žádný. Třebaže si to Kocáb s Mertou o jednom mysleli a měli mi to za zlé. Myslím, že máme všichni do smrti o čem přemýšlet.


7. 2. 2002      


www.reflex.cz


Zdroj:    
Autor: Jiří Černý   

Vytisknout článek  Vytisknout

Diskuse na téma: Trojí foto umělců
(počet příspěvků: 0, poslední: )

 
 
 
 bullet  Nejčtenější články
O velikém štěstí být chv
Betlemanie česky i slove
Prohrává vkus
Všímám si lidí, z nichž
Albové zrcadlo Radůzina
Za černými brýlemi rocko
Král Václav jedna ruka j
Zpěvačky soudím taky
Blábol léta v Harmonii
Přechytračíme i USA?
 bullet  Doporučujeme
17.8.2023 v 87 letech ze
Vojcek byl plný leteckýc
Maximální úspěch Glassov
Nejpohlednější operní in
Turandot nevítězí jen fo
Soňa Červená ovoněla pra
Sezona přenosů skončila
Háček Jana Spáleného je
Karel Kryl byl první vel
Sedmé nebe Jiřího Černéh
 bullet  Nejdiskutovanější
Moje pořady v roce 2022 (323)
Naše vypálené iluze (109)
Moje knížky - dostupnost (102)
WWW adresy klubů, kamarádů... (73)
Co Gottwald vylhal, o tom lže Grebeníček znova (66)
Kamarád i dezertér (65)
Přechytračíme i USA? (60)
Čunek neví, kde začíná politikova osobnost (48)
České dějiny viděné jinak než Václavem Klausem (45)
Prohrává vkus (41)
 bullet  Přečtěte si
Kritik bez konzervatore
 bullet  Doporučuji WWW
Nakladatelství
Kluby
Hudební servery
Blogy
Osobnosti
Ostatní


Inzerce:  Bazar · Byty · Seznamka · Zaměstnání    
Magazín:  Nacerno.cz     Volný čas:  Rande · Seznamit · Novina · Horoskopy
Další informace:  Reklama · Napište nám     Správce:  © 2003 - 2020 TANGER infosystems s.r.o.


TOPlist